ANKETA

Novinky

RSS

RSS

reklama

filmy a seriály CZ Načítaní

SITUAČNÍ KOMEDIE sitcomy.ic.cz

standart plemene

Základy pro hodnocení stavby těla

Amerických Pit Bull Terrierů.

                                      Basis of confirmation for the A.P.B.T. in A.D.B.A.

 

         Zkušenosti se psy, koňmi, sportovci-atlety, dobytkem, prasaty a drůbeží ukazují, že na vše, co žije a dýchá, se vždy najde dostatek „odborníků“, kteří nám řeknou, „jak má  co a zejména kdo, vypadat“.

          Přitom většina z těchto expertů, jak se zdá, postrádá schopnost kvantitativního rozlišení  fyzikálních vlastnosti. Jedné od druhé. Převážná část z nich začíná totiž s posuzováním u jedinců zvířat, které  sami chovají, mají je rádi a vybudují si standard tak, aby vyhovoval jim. Velmi malé procento odborníkù je ochotno objektivně posoudit, které fyzikální rozměry jsou pro posuzování nejvhodnější.

          Ty osoby, jejíchž názory na posuzování vydržely v platnosti i kritikou času, pocházely bez vyjímky z řad profesionálů, kteří chovali zvířata k výdělečným účelům. Jsou chovatelé dobytka, kteří se podívají na stádo  telat a vyberou z nich deset, podle stavby jejich těla, které přinesou jednoznačně největší zisk.

          Je pravda, že posuzování pouze z hlediska možného výdělku není zrovna nejlepší, ale pro posuzování vytváří velmi dobrý základ, na nějž se dá vhodně navázat. Mùžete vsadit na to, že se z každého, kdo obchoduje s dobytkem, koňmi nebo s Pit Bull Terriery (APBT) po delší dobu, stal nebo stane zkušený odborník na posuzování těchto zvířat.

          Profesionálové se dívají na zvířata s tím, jestli vyhovují požadavkům, která jsou na ně kladena. Amatéři, protože nemají takové možnosti, ověřit si své teorie, spíše upravují a přizpůsobují své představy!

         

Přejdeme-li k vytvoření základů standardního posuzování stavby těla Amerického Pit Bull Terriera (American Pit Bull Terrier), musíme si uvědomit, že jsme zatím nuceni legislativou a dnešním standardním sociálním smýšlením, chovat psa spíše pro jeho vzhled, než pro jeho výkonnost, udávanou jeho původním určením. Tento fakt je jednou z prvotních chyb, která se dlouhá léta v chovu takřka všech plemen psů objevuje!

Proto si nejprve ujasníme, pro jakou činnost člověk Pit Bull Terriera, jako jedno z nejvyjímečnějších zvířat, vyšlechtil.  

         

APBT nebyl šlechtěn jen pro svou bojovnost. Nebyl vyšlechtěn jen pro svou sílu a také ne jen pro svou inteligenci, příchylnost, odvahu, okrouhlé oči, vztyčené uši, červený nos nebo pro jeho sklony odtahovat malé děti z cesty řítícího se vlaku. On byl vyšlechtěn, aby vítězil !!! To je ten pravý důvod - byl ztvořen pro sportovní soutěže.

          Profesionální organizátoři zápasů psů z něj v historii udělali to, čím byl a doufejme stále je. Profesionálové ho vyšlechtili tímto směrem a teď, když psí zápasy jsou takřka minulostí, APBT v původní podobě se postupně vytrácí. To, co nám nakonec zůstane, bude to, co amatéři budou udržovat jako připomínku gladiátora starých časů!

          Ovšem díky bohu za amatéry. Organizátor profesionálních psích zápasů je totiž celosvětově velmi rychle vymírající povolání. Udržení tohoto skvělého atleta, který byl vychován, aby bojoval, je stále více v rukou amatérù. Při stanovení základních pravidel pro posuzování exteriérových a povahových vlastností tohoto psa musíme přihlížet k jeho původní profesi, aby naši vnuci alespoò viděli autentickou fyzickou reprodukci psa - bojovníka.

          Pokud začneme s předpokladem, že základ hodnocení má odrážet ideály původního použití psa a že od tohoto mimořádného zvířete se očekávalo, že bude vítězit v zápasech psů, přirozeně se dostaneme k otázce, jaké vlastnosti vedou k vítězství.

          Většina z těch, kteří měli svá posuzování podložena tvrdě vydělanými penězi by mohli souhlasit s následujícími hledisky:

 

1.) Bojovnost a odvaha                 

2.) Postoj a držení těla                  

3.) Energie a odolnost                   

4.) Schopnost zápasit                    

5.) Schopnost kousat                     

 

          Všimněte si, že jen jedna z uvedených kvalit, schopnost zápasit, přímo odpovídá jeho původnímu poslání. Další kvalita, energie, odolnost, do hodnocení částečně zapadá, jinak je dána zděděnými schopnostmi srdce a celého oběhového systému. Velmi mnoho laiků se domnívá, že sílu skusu určuje tvar hlavy a čelistí, ale ve skutečnosti tato vlastnost zahrnuje řadu jiných faktorů. Ve známém výroku slavného pana „EARLA TUDORA“  o jeho ještě slavnějším psu “BLACK  JACKOVI”, který zabil čtyři soupeře v sedmi velkých vítězstvích o veliké peníze, že tak silně kousal proto, „protože tak silně kousat chtěl“!

 Abychom to shrnuli - pes může mít silný skus, bez ohledu na tvar své hlavy!

          Pokud mluvíme o posuzování, měli bychom mít na mysli hlavně jednu věc - schopnost zápasit. To je důvod, proč se APBT z hlediska posuzování od jiných psů tak výrazně liší. Jeho schopnost zápasit by sama o sobě byla asi stejně důležitá, jako celkový součet zbývajících kritérii, tedy bojovnosti, odvahy, agresivity, kousavosti a životní energie i když žádná z nich není přímo vázaná na vlastní posuzování.

          Každý organizátor psích zápasů minulých časů by nám řekl: „Když máte velmi dobrého loveckého psa, který má jiskru a oheň, má cenu si na něj vsadit“.  Bylo by vhodné dodat,  „a jestli dovede také kousat, vezměte si třeba i druhou hypotéku na dům a přihlašte ho do soutěže“. Jinak řečeno, u takového psa nezáleží na tom, jak vypadá!

Díky jiným moudrým mužům historie známe i výrok – „Jedině ti lovečtí psi, kteří jsou už skutečně mrtví, nebojují“, ale zejména také „Téměř každý pes dokáže za určitých okolností zvítězit“. Jistě je v tom hodně pravdy a to potvrzuje skutečnost, že posuzování stavby těla je velmi důležité, a že právě stavba těla je v úzkém spojení se schopností zápasit.

Prohrávající je zpravidla ten pes, který bývá v zápase neustále v dolní pozici. Pes, jehož svaly a stavba kosti mu nedovoluje zápasit v čase boje, potřebuje více všeho ostatního k tomu, aby zvítězil. Takový pes neustále začíná ze zadní pozice. Jeho kariéra je krátká, protože ze sebe musí vydat vše a příliš rychle.

 

        Náš Standard pro posuzování stavby těla nemusí být založen na takových kritériích, která by někdo, kdo nikdy neviděl zápas psů, nezahrnul do hodnocení, ale jsou založena výhradně na takových fyzických atributech, které mají ti psi, kteří v zápasech vyhrávali!

                                                   

 

 Posouzení stavby těla Amerického Pit Bull Terriera

 

          Prvně se podívejme na celkový profil těla psa. V ideálním případě má vypadat „hranatě“, chcete-li „čtvercově“, když se na něj díváme ze strany. To znamená, že bude přibližně stejně dlouhý od ramenou k bokům (pánvi), jak je vysoký od země k hornímu bodu ramen (kohoutku). Takový pes bude vysoký ve stoji a bude mít vzhledem ke své váze ideálně rozloženou sílu. To znamená, že když bude normálně stát, s hlezenním kloubem mírně za pánevním kloubem, bude jeho základna (tj. kde jsou jeho nohy) o něco delší než jeho výška. Protože stabilita se na první pohled vždy posuzuje podle polohy ramen a boků, takový postoj psa většinou každého pozorovatele lehce splete.

          Kritický je poměr výšky k váze. Protože spolu bojovali psi přibližně stejné váhy, ten, který je vyšší při stejné váze, měl převážně větší šanci. Z toho vyplývá, že ve stejné váhové kategorii, podsaditý pes s těžkými rameny a tlustýma nohama obvykle s vyšším protivníkem ztrácel!

          Příroda obvykle přeje vysokému rozložitému psu s přiměřeně dlouhým krkem, což je ohromná výhoda v tom, že umožňuje dosáhnout kolenní kloub zadní nohy, když jeho protivník drží jeho přední nohu, nebo že udrží uši z dosahu krátkokrkého protivníka nebo může zasáhnout hrudník protivníka, když se ho snaží zarazit. Krk by měl být pořádně svalnatý, vždy s ohledem na velikosti lebky.

          Za druhé se podívejme na zadní část jeho těla. Tam je hnací motor všech čtyřnohých zvířat! Správně utváření Bulldoci vykonávají až  80%  práce touto částí těla - tedy kyčlemi a zadníma nohama.

          Dlouhé sestupné kyčle jsou nejdůležitější. Právě tato délka jim umožňuje zapřít se o femur čili stehenní kost, která působí jako páka. Dlouhé kyčle dodávají psu lehce přikrčeného vzhledu. Z toho je zřejmá důležitost nízko „posazeného ocasu“ o kterém se tak často hovoří.

          Boky mají být široké. Široké boky znamenají i široká bedra a tedy i velkou plochu pro připojení gluteal a svalstva biceps femoris, který vytváří největší sílu hnacího motoru.

          Femur čili stehenní kost má být kratší než tibie čili kost lýtková. To znamená, že kolenní kloub bude v horní třetině zadní nohy. Není  neobvyklé vidět psy s kolenním kloubem posazeným nízko. Jejich svalstvo většinou udělá na pozorovatele velký dojem, protože mají silně vyvinutý biceps femoris, ale jsou překvapivě slabí a pomalí na zadní nohy, protože síla se ztrácí dlouhou pákou stehenní kosti. Krátká stehenní a dlouhá lýtková kost zpravidla znamená, že postavení stehenní a lýtkové kosti v kolenním kloubu bude mít správný úhel , což opět vede ke správnému úhlu v kloubu hlezenním. Zvláště poslední vlastnost je opravdu kritická pro schopnost podat vrcholný výkon. Když je pes při zápase zatlačován dozadu, musí mít oporu v přirozené síle a pružnost vhodně postavených kloubů kolenních a hlezenních, které ovládají jeho pohyby. Psi kteří mají přímé nebo „dvojité“ hlezenní klouby, jak to můžeme vidět u mnoha jedinců, zápasili dobře jen do té doby, dokud jim stačila síla svalů. Jakmile jsou takoví psi zatlačeni, svaly zadní části těla se rychleji unaví a brzy ztrácí schopnost dál pokračovat.

          Za třetí se podívejme na přední část těla. Pes má mít hluboký hrudní koš, dobře rozšířený nahoře, ale zužující se dolů. Hluboký a eliptický, je lepší spíše úzký, než okrouhlý nebo válcový. Sudovitý hrudník je hrubým nedostatkem. V hrudním koši jsou umístěny plíce a ty si spíše můžeme představit jako vzduchové pumpy, než jako pouhé zásobníky vzduchu. Hrudní koš slouží jako měch. Jeho účinnost je úměrná rozdílu obsahu při roztažení a stažení. Pes s válcovým hrudníkem, kromě toho, že musí nosit větší váhu, má vzduchovou pumpu s krátkým zdvihem. Musí udělat více nádechů, aby dostal stejný objem vzduchu. Hloubka hrudního koše umožňuje i větší prostor pro odpovídající plíce.

          Ramena mají být o trochu širší než hrudní koš u osmého žebra. Příliš úzká ramena nedávají adekvátní podporu pro svalstvo, zatímco příliš široká ramena přidávají zbytečnou zátěž a způsobují, že pes je pomalý. Scapula (lopatka) má mít sklon se zemí asi 45 stupňu (může mít i méně) a má být široká a plochá. Humerus (kost mezi ramenem a loktem) má být ve stejném úhlu v opačném směru a dost dlouhý, aby loket přišel pod spodní část hrudního koše. Loket má být plochý (při pohledu zepředu), humerus má běžet téměř paralelně s páteří, žádný loket vystrčený ven, jaký dělá široký postoj „anglického bulldoka“. Tento typ ramen je choulostivý na vykloubení nebo zlomení.

          Předloktí má být jen o trochu delší než humerus, robustní a pevné - téměř dvakrát silnější než nártové kosti. Přední nohy a ramena musí být schopny vydržet obrovskou zátěž a případné zranění a robustnost je v tomto případě výhodou.

          Rozdíl ve vzhledu předních a zadních nohou musí být patrný na první pohled. Těžké a robustní přední a jemné zadní nohy. Je to tak proto, že u atletického psa jsou nártní kosti, hlezno, a spodní část tibie lehké, jemné a pružné. Přední nohy vypadají pevné a těžké. Zkušený chovatel bulldoků si jistě všimne širokých beder, boků a silných stehen, kde je na zadní části těla největší, ovšem dlouhé svalstvo.

          Hlava se u dnešních Pit Bull Terrierů nejvíce liší. Více, než jiné části těla. Pravděpodobně proto, že stavba a tvar hlavy má nejméně co dělat s tím, jestli pes vyhraje nebo prohraje! Ale i zde jsou určité vlastnosti, které jsou pro svého držitele výhodou. První je celková velikost. Příliš velká hlava znamená větší zátěž a zvyšuje šanci při boji s větším psem. Příliš malá hlava je snadno zasažitelná psem, který útočí na čenich a obzvláště psem, který útočí na uši. Jinak řečeno, správně tvarovaná hlava bude mít dvě třetiny šířky ramen a asi o 25% širší tváře v zadní části čelistí, než je šířka krku těsně u lebky. Ze zadní části hlavy na vrchol (nadočnicové oblouky) má být stejná vzdálenost jako z vrcholu na špičku čenichu. Most nosu má být dobře vyvinutý, což dělá oblast přímo pod očima výrazně širší, než je šířka hlavy v rovině uší. Důležitá je hloubka hlavy od vrcholu k spodní čelisti. Čelist je ovládána svalem Temporal Fossa, který přenáší svou sílu na výrůstek Coronoid. Čím je hlava v tomto místě hlubší (tj. mezi zygomatickým obloukem a angulárním (=úhlovým) výrůstkem spodní čelisti), tím je pravděpodobnější, že pes má výhodný silový poměr jak při zavírání čelistí, tak při držení zavřených čelistí. Přímý, krabicovitý čenich a dobře vyvinutá dolní čelist nebudou mít přímý vliv na sílu skusu, ale mohou mít  vliv na vážnost zranění způsobené eventuelnímu protivníkovi.

          Psi, kteří jsou příliš výbušní až drzí, při zápase často kousají sami sebe, což je samozřejmì jejich velká nevýhoda. Zuby se při skusu mají dotýkat vpředu, ale důležitější je, aby špičáky a tesáky zapadly při skusu trochu přes sebe, horní za spodní. Tesáky mají být široké u čáry dásní a zužující se ke konci. Mají být zdravé a žádný nemá chybět. Ačkoliv to není nutné, měli bychom sledovat plnochrupost a nůžkový skus. Oči mají být eliptické, když se na ně díváte zepředu, trojúhelníkovité, když je pozorujete ze strany, malé a hluboko posazené. Obecně se dá říci, že hlava má mít klínovitý tvar, ať už se na ni díváme z vrchu nebo ze strany a kulatá při pohledu zepředu.

          Kůže má být tlustá a uvolněná, ale bez záhybů. Má vypadat tak, že je těsná, napjatá všude, kromě kolem krku a přes hrudník. Tam by měla být natolik uvolněná, že by se měly ukázat svislé záhyby dokonce i u dobře trénovaného psa.

          Posazení ocasu je velmi důležité. Má být nízké. Délka má být taková, že dosahuje těsnì nad hlezenní kloub, má být silný u základny a zužující se ke konci. Když je pes uvolněný, má viset dolů jako páka u ruční pumpy. Tlapy mají být malé a posazené na vysokých spěnkách. Chůze psa má být lehká a pružná.

 

            Většina toho, co bylo zatím popsáno, se vztahuje více či méně ke stavbě kostry psa.

          Když se podíváme na svaly z pohledu chovatelů, je daleko důležitější vybírat podle genetických předpokladů pro vytváření svalové hmoty, než podle vlastností získaných výcvikem. Pes, který je silný už díky genetice, může vítězit dokonce i když bude v rukou nekvalifikovaného vlastníka, ale geneticky slabý pes potřebuje k tomu, aby vítězil, vrcholového odborníka!

          Když uvažujeme o kostech jako o pákách, o kloubech jako o opěrných bodech a středech otáčení těchto pák, pak svaly jsou hybnou silou tohoto mechanizmu. Síla, která na páku působí, je tím efektivnější, čím působí dále od opěrného bodu páky. Proto svaly mají být dlouhé s upevněním hluboko dole na kostech a dobře vyhovující kloubům. Krátké svaly u psů dobře vypadají, jako u kulturistů, ale pro sportovní zátěž nejsou vhodné. Síla svalů spočívá v jejich schopnosti stahovat se. Čím je větší rozdíl mezi uvolněným a staženým stavem, tím větší je síla svalu.

          Srst může mít libovolnou barvu, případně libovolnou kombinaci barev. Má být krátká a ostrá. Lesk srsti obvykle odráží zdraví psa a je pro atletického Pit Bull Terriera důležitým ukazatelem jeho momentálního stavu.

         Americký Pit Bull Terrrier je všestranný sportovec. Jeho tělo je uznáváno pro jeho rychlost, sílu, aktivitu, energii a odolnost. Musí být vyvážený ve všech směrech. Příliš mnoho na jedné straně, nutně ubírá někde jinde.

 

           Při hodnocení Pit Bull Terriera je možno ideálnímu psu udělit až 100 bodù.

  Tyto body se rozdělují takto:

Celkový vzhled . . . ………………………………………………………. . . . . . . . . . 20 bodů
          poměr výšky k váze, celkový tvar těla, zdraví
Chování psa . ………………………………………………………... . . . . . . . . . . . . 10 bodů
          ostražitost, čilost, držení hlavy, držení těla
Hlava a krk . . . . . . . . . ………………………………………………………….. . . . . 15 bodů
          zuby,oči, velikost a tvar hlavy a krku
Přední část těla . . . . . . . . ……………………………………………………… . . . . 20 bodů
          žebra, ramena, hrudník, přední nohy
Zadní část těla . . . . ………………………………………………………. . . . . . . . . 30 bodů
          bedra, boky, kyčle, koleno, hlezno, zadní nohy a tlapy, posazení ocasu
Ocas a srst . . . . . . . . ………………………………………………………. . . . . . . .  5 bodů
          délka a tvar ocasu, lesk a délka srsti



                                                                                                   Copyright 1989 -American Dog Breeders Assoc.Inc.